Můj příběh hubnutí

Přibírat jsem začala už v patnácti, kdy jsem kvůli hloupému zamilování otočila životní styl a místo běhání s holkama po venku začala s přítelem vysedávat u počítačových her a s láskou mu dělala jeho oblíbený smažený sýr s hranolkami a tatarkou kdykoliv si řekl, no a samozřejmě jsem se k jídlu vždy přidala. Z normální 55kg štíhlé holky jsem se postupně „vykrmila“ a „vyseděla“ na smutných stabilních 72kg, přičemž v nejhorším období to bylo až 74kg. Tehdejší přítel to nijak neřešil a já, světe div se, jsem to opravdu neviděla. Bylo to zvláštní. Hodně lidí nechápe ty s nadváhou, ale já tomu teď už rozumím. Třeba jako v mém případě – je vám dobře a tak si jíte a nehýbete se a užíváte si to, vždyť jste nikdy neměl/a s váhou problém a přece nemůžete přibrat…. Až se jednou podíváte do zrcadla a nemáte tušení, co se stalo. Jenže jste si už tak zvykl/a na uklidňující účinky nezdravých jídel, že svůj nenadálý nával úzkosti řešíte dalším jí...